Lešany – Pamětní síň Františka Hrubína
Úryvky z děl pro děti, střípky z básní a románů, divadelní plakáty i velkoplošné fotografie z legendárního filmu Romance pro křídlovku jsou k vidění v nové Pamětní síni Františka Hrubína, která byla otevřena v Lešanech na Benešovsku. Obec tak vzdává hold básníkovi, který ve svém díle nezapomenutelně popsal kraj kolem řeky Sázavy, kde trávíval prázdniny. Netvořice, Lešany, Běsná, Obory, Chleby, Pěnkavský jez… Nejen tato místa zmiňuje František Hrubín (1910–1971) ve známé lyrické poemě o tragické lásce Romance pro křídlovku, v dramatu Zlatá reneta nebo baladě Lešanské jesličky.
Příběh osudové lásky Františka a Teriny, známý z Romance pro křídlovku, převedl v roce 1966 na filmové plátno režisér Otakar Vávra. Hlavní role svěřil Jaromíru Hanzlíkovi a Zuzaně Cigánové. Jaromír Hanzlík nechyběl ani na otevření pamětní síně. „Bylo milé poslechnout si jeho vzpomínky na natáčení i na Františka Hrubína,“ řekl lešanský starosta František Ludvík. Jaromír Hanzlík například zmínil to, že ho Otakar Vávra do filmu obsadil i díky jeho uším – měl je prý velké jako František Hrubín.
Františka Hrubína připomínala pamětní síň na obecním úřadě i v minulosti, vznikla ale před desítkami let a byla už poplatná době svého vzniku. V roce 2017 proto zastupitelstvo obce rozhodlo ji zrekonstruovat. Práce začaly loni a skončily letos na jaře.
Nová pamětní síň vznikla podle projektu architekta Jana Špačka. Náklady včetně stavebních úprav přesáhly milion korun. Z nich 442 000 korun pokryje dotace ministerstva kultury, kterou loni obec získala díky Posázaví o.p.s. „Výsledek rekonstrukce předčil naše očekávání,“ dodal starosta. Věří, že si nová pamětní síň brzy najde své příznivce, hlavně z okruhu rodin s dětmi a základních škol. Obec se navíc dohodla s architektem, že se bude expozice každoročně obměňovat.
Do pamětní síně se vstupuje poutačem ve tvaru velkého leporela s textem Hrubínova rukopisu Lešanských jesliček. Hlavní sál pak lemují prostorové moduly – „krystaly“ s průřezem díla Františka Hrubína. Na levé straně jsou úryvky z jeho děl pro děti doplněné ilustracemi Josefa Čapka, Josefa Lady, Adolfa Zábranského, Zdeňka Milera, Matěje Formana, Lucie Lomové nebo Kamila Lhotáka. Pravá strana chronologicky provází Hrubínovou tvorbou pro dospělé. Průčelí síně připomíná básníkovo dětství v Lešanech. Výrazným prvkem této části expozice je dřevěný stůl s fotografiemi a dokumenty z rodinného archivu a vzpomínkovou knížkou U stolu. Cesta expozicí se „obtáčí“ kolem půlkruhu na podlaze vytvořeného z písku, oblázků a balvanů, což spolu s velkoplošnou fotografií na zdi evokuje romantický kaňon řeky Sázavy. Kolem tohoto „poloostrova“ se pak vejde do vedlejší místnosti, kde je možno sledovat audiovizuální kompilaci o Františku Hrubínovi, ukázky z filmů nebo poslechy přednesů. Tato část expozice připomíná také Hrubínovo dílo převedené na filmové plátno a divadelní prkna. Jsou tu velkoplošné nástěnné fotografie, historické snímky z filmů a inscenací, otočné válce s plakáty a kolážemi z divadelních programů a upoutávek: Oldřich a Božena, Křišťálová noc, Kráska a zvíře, Pyšná princezna, Panna a netvor, Srpnová neděle…
František Hrubín, spisovatel, básník, dramatik a překladatel, se narodil 17. září 1910 v Praze. Po vypuknutí první světové války jeho otec narukoval, matka se proto s Františkem a jeho bratrem Josefem přestěhovala ke svému otci Josefu Novotnému do Lešan. Tady František chodil v letech 1916–1922 do školy. Vystudoval gymnázium, studia filozofie a práv na Karlově univerzitě ale nedokončil. Pracoval nejprve v Městské knihovně v Praze, později na ministerstvu informací a v roce 1946 se stal spisovatelem. Podílel se na založení dětského časopisu Mateřídouška. S manželkou Jarmilou měl dceru Jitku a syna Víta. Žili v Praze-Holešovicích a v Lešanech, často pobývali také v Chlumu u Třeboně, kde měli dům. František Hrubín zemřel 1. března 1971 a pochován je na pražském Vyšehradském hřbitově.
