30.4.2011 – Fotoreportáž (R.Strimpl)
Fotoreportáž z předání čestného občanství obce Krňany – Teletín in memoriam
RUDOLFU STRIMPLOVI
které převzala rodina Chodunovských a Krejčíků, potomků Rufolfa Strimpla, 30. dubna 2011.
Okamžiky po předání čestného občanství in Memoriam Rudolfu Strimplovi
zleva: Pavel Chodounský, Rudolf Krejčík (z druhé větve rodu) a Pavel Chodounský ml.
Čestné občanství předal starosta obce Krňany Karel Valta a autorka návrhu ocenění Alena Drábková, na snímku
zleva otec a syn Chodounský a rodina Rudolfa Krejčíka.
v pokleku vlevo Václav Šmerák, sdružení Mezi řekami, autor vzpomínkové slavnosti 115 let jahod v Čechách společně se starostou obce Krňany Karlem Valtou
Jahoda ve znaku obce Krňany, Třebsína a Teletína – Chlistova je oceněním zásluh o rozvoj kraje Rudolfem Strimplem.
Znak obce byl představen na slavnosti 115 let jahod v Čechách 30.4.2011 a bude vysvěcen při příležitosti 950 let obce Krňany 4. června 2011
Slavnostní nástup před udělením čestného občanství obce Krňany-Teletína in memoriam Rudolfu Strimplovi. Poctu jeho práci a zásluhám o rozvoj kraje přišli složit zástupci Sborů dobrovolných hasičů z Teletína, Krňan Vysokého Újezda, Větrova, Třebsína, Lešan, Rabyně, Blaženic, Netvořic a Záchranného hasičského sboru (ZHS) Jílové.
Na pravé straně Václav Šmerák za pořádající Sdružení mezi řekami, starosta obce Krňany Karel Valta a Alena Drábková.
Slavnosti se zúčastnily Sbory dobrobolných hasičů: SDH Teletín, Krňany, Vysoký Újezd, Větrov, Třebsín, Lešany, Rabyně, Blaženice, Netvořice a ZHS Jílové
První jahodář v Čechách – Rudolf Strimpl, 115 let pěstování jahod v Čechách, 1896 – 2011.
V rámci oslav 950 let historie obce Krňany a celého regionu uspořádalo sdružení Mezi řekami společně s dobrovolnými hasiči SDH Teletín vzpomínkovou akci k 115. výročí pěstování velkoplodých jahod v Čechách Rudolfem Strimplem na statku Chlistov (obec Teletín u Krňan). Od roku 1896 začal na Chlistově u Netvořic jako první v Čechách s pěstováním jahodových odrůd zasílaných z Ameriky.
V sobotu 30. dubna 2011 se sešli zástupci českých a moravských jahodářů a širší veřejnost na původním statku, který si R. Strimpl v Teletíně na Chlistově v roce 1895 pronajal a kde první jahody vypěstoval. Součástí vzpomínkové oslavy bylo předání čestného občanství Rudolfu Strimplovi in memoriam, které převzali potomci rodu Strimplů Pavel Chodounský a Rudolf Krejčík s rodinami.
Setkání občanů poděkoval za vzpomínku a připomenutí významné činnost Rudolfa Strimpla za ovocnáře a zejména jahodáře zástupce Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského Holovousy Ing. Martin Ludvík, jednatel společnosti. Zdůraznil význam práce zejména v oblasti vzdělávání zemědělců, kdy Rudolf Strimpl nezištně předával zkušenosti získané u farmářů v Americe. Byl jedním z prvních, který zaváděl siláž, využíval různé zemědělské stroje, zúrodňoval velmi chudou půdu na zdejších polích. Ostroh mezi Vltavou a Sázavou s kamenitým podložím nebyl nikdy stvořen pro zemědělství. O to větší byl význam jeho práce.
Za Sbor dobrovolných hasičů Teletína poznamenává Vratislav Drábek: „Jahodářství nebylo jedinou z činností Rudolfa Strimpla. V roce 1903 pomohl v Teletíně založit Sbordobrovolných hasičů a přispíval na různou vzdělávací činnost. Snažíme se oživit některé tradice a činnosti tehdejších spolků. V minulém roce jsme si připomněli činnost R. Strimpla instalací plastiky sv. Floriána na budovu hasičské zbrojnice v Teletíně.
V příštím roce chceme renovovat pamětní desku z roku 1937 věnovanou občany Teletína a širokého okolí na paměť práce Rudolfa Strimpla, která měla význam pro celé Povltaví.“ Alena Drábková,autorka předání čestného občanství navazuje: „Pomoc s renovací vlastně nabídl Spolek rodáků a přátel Netvořic, který vytváří také řadu přednáškových akcí o historii regionu. Za Spolek na slavnosti vystoupil Josef Dušek a připomenul z historie Netvořic vzpomínku na častého hosta prvního jahodáře na Chlistově, konopišťského arcivévodu Ferdinanda d´Este, který zajížděl do Netvořic a odtud na koních pokračoval s rodinou na jahody. Strimpl zřejmě zažíval z jeho návštěv to, čemu se říká smíšené pocity. Na jedné straně mu lahodila přízeň mocného pána, na druhé straně musel podle pamětníků přihlížet, jak nevycválaní potomci (prý říkal spratci) arcivévody řádí v jahodách a dupou po zralých plodech.
Václav Šmerák, předseda sdružení Mezi řekami, k celému setkání dodává: „Vzniká také publikace s názvem Mezi Vltavou a Sázavou, kterou bychom chtěli pokřtít ještě letos v srpnu, kde bude uvedena kronika rodu Strimplů a dostupné materiály z historie jahod v regionu, původní fotografie a vzpomínky dalších jahodářů. Setkání ke 115. výročí jahod v Čechách je také základem pro vytvoření historické expozice R. Strimpla v místní hasičské zbrojnici v Teletíně, která bude o víkendech přístupná veřejnosti. Publikace zahrne tisíciletou historii regionu a její přílohou bude DVD dokumentu Vystěhování s historií cvičiště SS za II. světové války, která neblaze ukončila na dlouhý čas i pěstování jahod v regionu. Je také nutné poděkovat občanům Teletína, Obecnímu úřadu v Krňanech a agentuře Posázaví, o.p.s. za pomoc vzkřísit vzpomínku na velkého filantropa, který pomohl na přelomu devatenáctého a dvacátého století obyvatelům Povltaví z velké chudoby.
Václav Šmerák, předseda sdružení Mezi řekami Vltavou a Sázavou
Stručný životopis Rudolfa Strimpla
RUDOLF STRIMPL se narodil 9. 5. 1859 v Praze na Starém Městě a zemřel 15. 3. 1920 na španělskou chřipku ve věku 61 let. Pochován je na Vinohradském hřbitově v Praze. V 80. letech 19. století cestoval po Evropě a dvakrát odjíždí do Ameriky, odkud si přiváží velké zkušenosti ze zemědělství a poznatky o pěstování jahod. Roku 1887 se stěhuje do Sedlčan, kde si pronajímá obchod, pěstuje až 75 včelstev a předává své zkušenosti z pěstování zemědělských plodin v širokém okolí.
Nakonec se roku 1891, 15. srpna, o sedlčanské pouti oženil s Františkou Vlachovou, jednou z chovanek Vojty Náprstka, českého buditele. Konečně roku 1895 si plní svůj celoživotní sen a pronajímá si od svatovítské kapituly nevalný statek Chlistov v obci Teletín u Krňan, poblíž Netvořic. Zde konečně i přes počáteční svízele začíná samostatně hospodařit a od roku 1896 začíná s pokusy pěstovat po americkém vzoru jahody. Snad začíná s odrůdou „Bedford Champion“ z USA, v Krňanech a Teletíně zvané nejprve Kyselky, pak Goliáše.
